|
|
Obraz byzantských vztahů s křižáky v Levantě v dílech Viléma z Tyru, Anny Komneny a Niketa Choniata
Poláček, Tomáš ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů Komnenovské dynastie s Outremerem, tedy křižáky a křižáckými státy v oblasti Levanty z pohledu Byzantských historiků Anny Komneny a Niketa Choniata a latinského historika "západního" původu Viléma z Tyru. Práce je rozdělená do několika částí, v první části se zabývá vládami jednotlivých panovníků Komnenovské dynastie v daném období pro zasazení do historického kontextu doby, následuje kapitola o historiografických obrazech, která se týká děl jednotlivých autorů a nakonec práce analyzuje pohledy autorů na jednotlivé klíčové události vzájemných vztahů v rámci historiografických obrazů počínaje 1. křížovou výpravou a konče masakrem Latinů v Konstantinopoli a analyzuje pohledy na něj očima Niketa Choniata a Viléma z Tyru. Pokusí se zodpovědět na otázku, proč došlo k tak extrémnímu zhoršení vztahů i přes zjevně prolatinskou orientaci Komnenovských císařů. KLÍČOVÁ SLOVA křižáci; křižácké státy; Vilém z Tyru; Anna Komnena; Niketas Choniates; Byzanc; 1081-1183; kronikářství
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Dobytí Konstantinopole v roce 1204 a 1453
Hartl, Josef ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Cílem mé bakalářské diplomové práce je komparace dobytí Konstantinopole latinskými vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204 a osmanskými Turky v roce 1453. Oba tyto mezníky v dějinách Byzance znamenaly pro říši velikou katastrofu a jejich následky měly dalekosáhlý dopad na všechny struktury byzantské společnosti. Konstantinopol - politické, duchovní a kulturní centrum Byzance - díky svému monumentálnímu hradebnímu systému odolala mnoha pokusům o dobytí a právě tato skutečnost musí nutně vyvolat otázku, proč právě v těchto dvou případech její obrana selhala. V této práci jsem se snažil rozebrat oba pády města v širším kontextu a komparovat je nejen z vojenského a strategického hlediska, kde jsou rozdíly mezi těmito událostmi zcela evidentní. Křižácké vojsko, které v roce 1204 dobylo Konstantinopol, se v žádném případě nemohlo měřit s obrovskou a silně disciplinovanou armádou osmanského sultána Mehmeda II. Soustředil jsem se také na motiv oblehatelů a jejich chování k Rhómájům. S obecně známým stereotypem, že latinové znamenali pro Konstantinopol ve všech ohledech daleko větší katastrofu než osmanští Turci, by se dalo polemizovat. Nejnovější poznatky současných historiků tento obecný názor vyvrací a poukazují především na fakt, že křižáci Byzanc nezničili, kdežto úspěšný útok Mehmeda II. na...
|
|
| |
|
|
Počátky křesťanského malířství
STIBOROVÁ, Lenka
Práce se zabývá počátky křesťanského malířství. Je rozdělena do tří hlavních částí. První část zahrnuje vznik křesťanství a život Ježíše Krista. Zároveň se zabývá křesťanskou symbolikou v malířství. Druhá část se věnuje především umění katakomb, kde se nachází velké množství nástěnných maleb prvních křesťanů. Dále zahrnuje kapitoly o biblických námětech a technikách nástěnné malby. Třetí část se věnuje dalšímu vývoji raně křesťanského malířství. Zahrnuje období zlatého věku byzantského umění, popisuje umění mozaiky v památkách Ravenny. Cílem práce je vyložit základní a podstatné informace o raně křesťanském malířství a naznačit jeho vývoj. Vznik křesťanského umění je jednou z nejdůležitějších historických událostí v dějinách umění.
|
host ::
RSS.